NA TĚCHTO STRÁNKÁCH SE VYSKYTUJÍ FANFICTION A POVÍDKY SHOUNEN-AI A YAOI!
TO ZNAMENÁ VZTAH KLUK/KLUK.POKUD SE NĚKOMU TOHLE TÉMA NELÍBÍ , TAK ČELEM VZAD!
NEBO...SI TU KLIDNĚ ZŮSTAŇTE ALE NEŘÍKEJTE ŽE SEM VÁS NEVAROVALA!

Dohazovači s.r.o. Úvod :3

27. února 2014 v 17:50 | Ady-Chan |  dohazovači s.r.o.
Nová povídková série :3 Já vím...sem strašná ,ale když tohle mně tak baví :D A doufám že vás bude taky.Jinak nápad jsem vzala z blogu: http://arashikyuketsukineko.blog.cz/ :3 Díky Neko!!
Jaké by to bylo stát se klukem a okusit to o čem se může nám yaoistkám jenom zdát?? :D


"Jau moje hlava…."Zamrmlala jsem a posadila se.
"Co se stalo? A kde to jsem?"Rozhlédla jsem se kolem sebe.Všude byla tma, začínalo mně to děsit.
"Je tu někdo???"Odvážila jsem se zavolat nahlas ,ale nic se neozvalo.Začínala jsem panikařit.Pane bože co se stalo?!Unesl mně snad někdo?
Najednou se všude kolem mě rozsvítila světla ,až jsem si musela zastínit oči.
"Vítej Ady-chan tady to prosím podepiš"Předemnou se zčistajasna zjevil papír, který byl hojně popsán.
"Podepiš se ,ať můžeme začít" Ozval se znovu hlas.
"Tak počkat!"Vyjekla jsem.
"Kde to sakra jsem? A co je to za papír??!"Ozval se povzdech .
"Ten papír co držíš je smlouva"
"Smlouva s ďáblem??"Zděsila jsem se.
"Ne…špatně jsi mě pochopila"Odkašlal si ten někdo.
"Je to pracovní smlouva…"
"Aha.."Vydala jsem ze sebe nechápavě.
"…nevzpomínám si ,že bych někde žádala o práci"Zamručela jsem podezíravě.Ozval se další povzdech.
"Nejsme jen tak obyčejná společnost…jsme DOHAZOVAČI s.r.o."
"Vážně…to jako budu někoho někomu dohazovat?"Pozvedla jsem obočí.Tak to bude sranda…
"No dá se to tak říct…ale je to mnohem složitější, raději si tu smlouvu přečti ,ale buď důkladná a rychlá prosím" Očima jsem přelétávala řádky a četla.U posledního odstavečku jsem se zarazila a zaječela:
"KAWAIIII!!!"
"Nekřič prosímtě a řekni mi…bereš to nebo ne?"Ozval se otrávený hlas.
"Jasně že beru!!Yaoi 4ever!!"Vyjekla jsem a začala po místnosti tančit gangnam style.
"Uklidni se a podepiš to"Napomenul mně hlas a předemnou se zjevila propiska s necudným yaoi obrázkem.Zaculila jsem se a hřbetem ruky si utřela pramínek krve z nosu.Podepsala jsem to.Smlouva se vypařila a většina světel zhasla ,avšak rozsvítila se předtím chodba skrytá ve stínech.Zvedla jsem se a vydala se tou chodbou.Otevřela jsem dveře na jejím konci a vešla do další místnosti.
"Takže Ady…"Ozvalo se mi za zády.Polekaně jsem se otočila.Stál tam sexy brýlatý blonďák v profesorském plášti.
"Hai?"Pípla jsem a nemohla z něj spustit oči.
"dám ti pár otázek ,na které mi odpovíš ano?"Pokývala jsem nechápavě hlavou.
"Posaď se"Za mnou se zjevila židle.Sedla jsem si.
"Takže Ady…nejoblíbenější barva vlasů?"
"Červená nebo černá ale musí být dlouhé"Usmála jsem se.Něco si zapsal do bločku co měl v ruce a pokýval hlavou.
"Barva očí?"
"Modrá ,zelená nebo jantarová"
"Hm…seme nebo uke?"
"Heee????"Vyvalila jsem na něj oči.
"No…popravdě nevím…mám ráda obojí stejně"Pokrčila jsem rameny.On něco poškrtal a zaklapl bloček.
"Pojď"Zvedl se ze židle a já taky.V té chvíli židle zmizely.Páni musím se ho zeptat jak to dělá…
"Sem do toho si vlez"Pohodil nezaujatě rukou k jakémusi stroji.
"Co to je?"Pípla jsem vyděšeně.
"Neboj se ,prostě si tam vlez, nic se nestane" Potřásl hlavou.Polkla jsem ,ale vlezla si tam.
"Dobře…jsem tu…co teď?"Zakřičela jsem.On ke mně přišel a celé tělo mi pásy připnul k tomu podivnému stroji.
"Teď to zapnu"
"P-Počkej!! Zapneš?Naný?Co se stane??!"Zaječela jsem ,když se průhledný poklop zacvakl.On něco naťukal do počítače a nevinně se na mně usmál.
"No objevili se tu už závratě a menší nevolnosti, ale trvalé ,nebo závažné účinky by to mít nemělo"
"Jashine ochraňuj mě!"Zavřela jsem křečovitě oči a jen čekala na svou smrt.Překvapivě jsem necítila bolest, vlastně vůbec nic.Jen menší nepříjemný tlak ,ale nebylo to tak hrozné ,aby se to nedalo vydržet.Víko se odklopilo a já s překvapením zjistila ,že jsou mi pásy těsnější než předtím.Tedy na rukou ,zato na hrudníku už mě to tolik nemačkalo.
"Tak polez polez….podíváme se na tebe"Vylezla jsem z toho stroje a zhluboka se nadechla.
"Páni…ani to nebolelo a cítím se skvěle..na co je vlastně ten stroj ?"Podívala jsem se na něj.
"No podívej se sama…nebo spíš sám?"Zarazila sem se nad jeho slovy ,úsměvem i zrcadlem ,které mi podával ,ale vzala sem si ho a nechápavě na zadívala na svůj odraz.
"Haaaaaaaaaaaa????"Hodila jsem po něm zrcadlo.
"Co se to sakra stalo?Hned mně přeměň zpátky!!Já se neprosila o to být kluk!!"Zaječela jsem teď spíše hlubším, klučičím hlasem a chytila se za pusu ,jak mně to překvapilo.
"Víš my si bereme jenom zákaznice yaoistky a pak je měníme do jejich vysněných klučičích podob …budou pro nás pracovat jako kluci a dohazovači…ty jsi podepsala smlouvu…teď jsi náš zaměstnanec…vyber jsi jméno"
"Asi nemám na výběr že?"
"Notak….neříkej mi žes nikdy nechtěla být klukem a zkusit jak to vlastně je s tvým milovaným yaoi"Podíval se na mně pobaveně zkrz brýle.
"No to je pravda ,ale…….no tak jo..když už je tu ta smlouva…tak třeebáááá…..Kaito?Jo budu Kaito"Usmála jsem jsem se.Tedy teď jsem se vlastně usmál.
"Dobrá Kaito….vítej ve společnosti DOHAZOVAČI s.r.o. provedu tě a vysvětlím ti co bude náplní tvé práce"Kývl jsem a začal se více prohlížet ,mezitím co on cosi ťukal do počítače.
Měl jsem pevnější postavu, svaly, byl jsem také vyšší ,než když jsem byl dívka.Měl jsem dlouhé rudé vlasy ,které se v určitém úhlu pohledu daly považovat za temně černé.Oči jsem měl karamelové s přísměskem modré a zelené.Připadal jsem si jako kdybych mohl svést každého kluka na světě.
"Kaito tak pojď" Šel jsem s profesorem dál a po cestě ještě zkoumal své vlasy , které mě nevěřitelně fascinovaly.
"Hele profesore co je s těma vlasama?"Zeptal jsem se ho.On se na mě otočil.
"Tvá vybraná barva je červená ,ale nebyl sis jistý černou ,proto takový odrazový efekt.Záleží na šampónu který používáš ,jestli ti vlasy zčernají ,nebo zrudnou.A propo jaké vlasy budeš chtít na svou první misi?"
"M-Mou první misi? Už?"Vyvalil jsem oči.
"Ano ,já ti vlastně ještě neřekl co budeš dělat že? Jsi blázen do anime nemám pravdu?No a právě o to jde.V různých anime budeš dávat dohromady yaoi páry ,ale dej si pozor.Není to o tom přijdu,dám dohromady ,odejdu a nic jiného se nemůže stát, ne.Jde o to ,že tě do toho života zařadíme, můžeš v tom světě prožít nejen smutek, ale i lásku ,tak si dávej pozor ano?"
"J-Jasně…hele co to mám na sobě?"Pozvyhl jsem obočí.
"To je školní uniforma…tvá první mise právě začíná…"
"Počkej ale co-"Nestihl jsem doříct a zatmělo se mi.Tohle bude ještě náročná práce...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ai Ai | Web | 27. února 2014 v 20:02 | Reagovat

WOW!!!BOMBOVÝ NÁPAD!!! :-D

2 Ady-chan Ady-chan | 27. února 2014 v 20:06 | Reagovat

[1]: Kuju :3

3 Misha Misha | E-mail | Web | 27. února 2014 v 22:24 | Reagovat

páni naprosto bombové...nikdy by mě nic takového nenapadlo...jsem zvědavá na Kaito vu první misi...už se těším na pokračování...vypadá to na suprovou povídku :-)

4 Ady-chan Ady-chan | 27. února 2014 v 23:09 | Reagovat

[3]: Kujuuu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Typ blogu: Hobby | Přihlásit se | Chci také blog | Děkuji vám za návštěvu.Jashin s vámi!