NA TĚCHTO STRÁNKÁCH SE VYSKYTUJÍ FANFICTION A POVÍDKY SHOUNEN-AI A YAOI!
TO ZNAMENÁ VZTAH KLUK/KLUK.POKUD SE NĚKOMU TOHLE TÉMA NELÍBÍ , TAK ČELEM VZAD!
NEBO...SI TU KLIDNĚ ZŮSTAŇTE ALE NEŘÍKEJTE ŽE SEM VÁS NEVAROVALA!

Nápoj lásky 3. - Rozhodnutí

28. června 2013 v 21:46 | Ady-Chan |  Kamisama hajimemashita
Takže....tohle by měl být posední díl delší jednorázovečky na pár KuramaXTomoe z Kamisama hajimemashita.Zároveň je to startovací plocha pro jednu kapitolovku,co se v nejbližší době pousím napsat,ale moc si od toho neslibujte...Ady-chan :D
KAPITOLA 3. - ROZHODNUTÍ

KURAMA
Seděl jsem v lavici a okázale ignoroval dívky,které se kolem mně slétly.Měl jsem mizernou náladu a bylo to na mně vidět.Nemohl jsem ani pořádně spát..pořád jsem musel myslet na lišáka.Otočil jsem hlavu ke dveřím a uviděl vcházet Nanami a hned po ní...srdce se mi splašilo jako divoký kůň,naopak dech skoro zastavil..V tu chvíli se mi zdálo jakokdyby se zeměkoule přestava otáčet a čas se zastavil.Ten moment se mi vryl do paměti.
Vešel totiž Tomoe.Delší bílé vlasy poházené po čele a jeho krásně modré oči.Modré jako nebe,ne...modré jako křišťál,ne...modré jako..jako....nedokázal jsem to popsat slovy.Byla to ta nejkrásnější modrá,kterou jsem kdy viděl.
Prošel kolem mně ,ale v jeho obličeji se nepohnul jediný sval a to mně bolelo.Sklopil jsem pohled a zavrtal ho hluboko do desky lavice předemnou.Zazvonilo a vešla matikářka.

TOMOE
Snažil jsem se vránu ignorovat,ikdyž musím se přiznat,že mně ten jeho první pohled skoro odrovnal.Byl plný lásky a radosti...tohohle vraního démona jsem nepoznával.Tolik se změnil od té doby co...raději jsem přestal přemýšlet,protože by napovrch vyplulo nechtěné vzrušení,což jsem zrovna teď nepotřeboval....
O PŘESTÁVCE
Šel jsem na střecu a pozoroval město.Nechal jsem se hýčkat svěžím vánkem,který jsem prosil ,aby tu osudovou chvíli odvál co nejdál,ale on jakoby se mi vysmíval ji přitáhnul právě tam a v tu chvíli.
Vyrušilo mně zavrzání vchodových dveří.Otočil jsem se.Sem přece nechodí ani učitelé,tak kdo...
Zatajil se mi dech,když mu vítr odfoukl jeho delší rudé vlasy z tváře.V jeho očích byla znát jasná otázka,ale já se mu bál odpovědět.Avšak dříve než jsem stihnul otevřít pusu a zeptat se ho co tu chce,rozběhl se ke mně a sevřel mně ve svém náručí.
KURAMA
Pevně jsem ho objal a hlavu zabořil do záplavy jeho bělavých vlásků.
"Vráno co-"Nenechal jsem ho domluvit.
"Moc se ti omlouvám Tomoe....nevím co mně to tehdy v noci popadlo..ale jedno už vím..nechci..eh..nemůžu...bez tebe přežít následujcí dny"
"Eh?"Vydal ze sebe šokovaným tónem.
"Tomoe...miluji tě a chci aby každý věděl,že jsi zadaný...že jsi...můj"Zašeptal jsem.
"Kuramo...j-já...je to na mně moc rychlé..d-dej mi prosím trochu času na rozmyšlenou"Odtáhnul jsem se od něj.V jeho očích jsem uviděl strach a píchlo mně u srdce.
"Tak dobrá..přijdu si pro odpověď večer ,do Mikageho chrámu.."Řekl jsem hlasem bez pocitů a odešel.Bolelo mně,že se mně bojí,ale já už nemohl..né potom co jsem poznal pravou lásku.
TOMOE
Ze školy jsem rychle pospíchal do chrámu jakoby mi za patami hořelo.Ihned ke mně přiběhla Nanami s prosíkem.Ani jsem ji moc nevnímal.Postřehl jsem ji jen,jak se mně ptá,jestli může jít s tím hadem pozorovat květy do zatopeného vodního chrámu.Odkýval jsem jí to a ona natěšeně odběhla.Teď se mi s ní nechtělo hádat,tlačil mně čas,navíc jsem si byl jistý..tedy doufal jsem že je ten had dost inteligentní aby pochopil co mu udělám,jestli se Nanami něco stane.
Vyprovodil jsem je na mlhovém voze.V hlavě mi bylo na poplach.Démonkům jsem dovolil menší oddech v druhém světě a já si přichystal svíčky,které jsem rozestavěl po zahradě do kruhu,do kterého jsem si pak sednul.Uvolnil jsem se.Nemusel jsem čekat dlouho a uslyšel jsem záběry křídel nad sebou.Vrána se ke mně skoro neslyšně snesl a chvíli na mně jen bezeslova koukal.
KURAMA
Jen jsem ho hezkou chvíli pozoroval a nemohl se nabažit té uvolněné tváře.
"Tomoe..přišel jsem si pro tvou odpověď"Řekl jsem po chvíli ticha.Otevřel oči a zvedl ke mně pohled.Pak se pousmál a stoupnul si.
"No..asi bych ti měl přecijen odpovědět,když už si kvůli mně tolik vytrpěl"Tahle slova mi dodala odvahu.Čekal jsem totální fiasko..při mém štěstí...
Ani jsem nepostřehnul kdy,ale poskytl mi odpověď.Né tu slovní,ale mnohem lepší..tělesnou v podobě vroucného polibku,vedeného z jeho strany.Chvíli jsem byl tak překvapený,že jsem nemohl popadnout dech,ale po chvíli jsem se zapojil i svým jazykem.Odtáhl se ode mně.
"Já tebe taky!"Kouzelně se usmál.Nestály jsme v kruhu ze svíček,ale v srdci.
"Tomoe..už s přemýšlel o tom,jak to řekneme Nanami?"Pozvedl jsem obočí.
"To nech na mně...asi ti splním přání a všichni budou vědět,že patřím jen tobě"Šibalský úsměv.
DALŠÍ DEN VE TŘÍDĚ
TOMOE
Nanami seděla sklíčeně v lavici a hleděla z okna.Bylo mi jasné,že se něco stalo,ale teď jsem neměl čas se v tom nějak hlouběji šťourat.K mé lavici přišel Kurama a divně provinile se na mně podíval.
"Tomoe...Nanami dneska nevypadá moc dobře,nechceš jí to říct někdy jindy"Zakroutil jsem hlavou.
"Ne...dneska"Kurama si povzdechnul a natáhl ke mně dlaň.Přijal jsem ji a pár jeho fanynek omdlelo.Šli jsme ruku v ruce k Nanamině lavici.
"Nanami....musíme ti s Kuramou něco říct...respektive ukázat.."Řekl jsem a mrkl na něj.O se usmál a předešemi mně políbil.Ozvalo se *cvak*,které se jen tak neslyší,protože to *cvak*bylo zapříčiněno tím,že celé třídě asi o 30 lidech naráz spadla čelist.Dokonce i Nanami se zatvářila překvapeně,ale ihned na to se po její tváři rozlil uvolněný a radostný úsměv.Spustily se jí szly.Nechápaly jsme to..ani jeden.
"Tomoe-kun,Kurama-kun..já jsem tak ráda!!"Nechápavě jsme se po sobě koukli.
"Víte včera mi Mizuki-kun řekl že mně má rád více jako kamarádku a já byla skleslá,protože jsem si myslela,že když mu řeknu své ano,raním vás tím...ale teď...."Nanami si utřela slzy radosti,které jí stékaly po tvářích.
Přes to,že je Kurama na kluky se po čase všichni vyrovnali,i s tím že si za partnera vybral Tomoeho.Postupem času se do jejich vztahu navrátila i ta jemná rivalita,bez které by to prostě nebylo ono...avšak nebylo to kouzlo co Kuramovi a Tomoemu ukázalo cestu...byl to nápoj lásky,který byl Tomoemu vnucen a Kuramovi podstrčen pod identitou léku...a mohl za to jediný člověk....Mikage.Ale nebyl sám....zelené oči se změnily na modré a i tajemný démon se vydal zpět do svého chrámu za svou kami-sama.Ale to už je zase jiný příběh....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | Web | 1. července 2013 v 16:49 | Reagovat

krásná povídečka...povedla se ti :-D  ;-)  :-)

2 Ady-chan Ady-chan | 1. července 2013 v 17:10 | Reagovat

[1]: Kuju :)

3 Zuzanka Zuzanka | Web | 1. července 2013 v 21:26 | Reagovat

pěkné.. povedlo se ti to... :-D

4 Ady-chan Ady-chan | 1. července 2013 v 21:40 | Reagovat

[3]: Kuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Typ blogu: Hobby | Přihlásit se | Chci také blog | Děkuji vám za návštěvu.Jashin s vámi!